Historie místa
Řeka dávala Štětí vodu, ryby, dopravu i obživu — a zároveň si pravidelně brala zpět. Dvanáct kapitol o břehu, který se za dvě století přepsal několikrát: od brodu a přívozu přes lodní mlýny a plovárny až k mostu, jezu a velké vodě.
Rychlá časová osa
Dvanáct letopočtů, které nejvíc změnily podobu štětského břehu.
1537
První doložená zmínka o přívozu přes Labe.
1557
Ferdinand I. potvrdil 30. 3. právo přívoz provozovat.
1787
Doložen starší ze dvou plovoucích lodních mlýnů.
1841
Začátek osobní parní plavby; parník Bohemia každé čtyři dny.
1842
Extrémní sucho — do Hněvic se chodilo přímo korytem Labe.
1851
Pontonový „létací most“ pro pěší k nádraží v Hněvicích.
1885
Řetězová paroplavba po řetězu položeném na dně řeky.
1908
Regulace: konec lodních mlýnů i létacího mostu.
1909
Hradlový jez, který se na zimu ručně rozebíral.
1908–1910
Rameno u Ostrova zasypáno hlušinou z výstavby jezu.
1973
Otevření mostu ukončuje pravidelný provoz přívozu.
2002
Srpnová povodeň kulminuje 7,5 m nad normálem.
Kapitola 01
Řeka byla od počátku zásadní součástí života ve Štětí — voda, ryby, doprava a obživa, zároveň ale trvalé povodňové riziko.
Původní břeh nevypadal jako dnešní zpevněná hrana. Byl proměnlivý, s písečnými přesypy, mělčinami a nízkými křovinami, a nikdy nezůstal dlouho stejný.
Podoba břehu se měnila s každou velkou vodou i s každým suchým létem. Až regulace na počátku 20. století dala řece pevný tvar — a s ním i nábřeží, jak ho známe dnes.
Kapitola 02
Přechod přes Labe se řešil pravděpodobně nejprve brodem, později přívozem. Ten je doložen už od roku 1537.
Právo přívoz provozovat potvrdil Ferdinand I. dne 30. března 1557. Přívoz byl cenný majetek — kolem roku 1657 se o něj vedl spor.
V roce 1842 bylo Labe kvůli extrémnímu suchu tak nízké, že se ze Štětí do Hněvic chodilo přímo korytem řeky. Voda sahala nanejvýš ke kolenům.
Kapitola 03
Od roku 1851 sloužila pěším pontonová lávka, které se říkalo létací most — fliegende Brücke.
Vznikla kvůli nové železniční stanici v Hněvicích: lidé ze Štětí potřebovali na vlak a přívoz sám na to nestačil.
Lávka sloužila víc než půl století. Odstraněna byla při regulaci řeky v roce 1908.
Kapitola 04
Ve 20. století se přívoz modernizoval — a několikrát ho zastavila zima.
Provoz stálo zamrzlé Labe v zimách 1927 a 1928–1929. Od roku 1932 pomáhal převozníkům benzinový motor, v letech 1935 a 1937 se pracovalo na hrázkách a řetězech.
Po válce se u přívozu vystřídala celá řada převozníků a jízdné mělo své dobové ceny.
V listopadu 1960 přibyla nová vodometná pramice pro sto osob za 242 000 Kčs. Po ní nastoupila loď „Marie“, která jezdila až do otevření mostu v roce 1973.
Kapitola 05
Na Labi u Štětí kotvily dva plovoucí lodní mlýny. Starší je doložen už v roce 1787, druhý byl povolen v roce 1797.
V suchém roce 1842 musel být téměř celý proud soustředěn pod kola mlýnů, aby vůbec mlely. Obilí se tehdy vozilo až z okolí Slaného.
Oba mlýny byly odstraněny v roce 1908 při regulaci řeky. Krátkou epizodou zůstal větrný mlýn z let 1803–1804.
Kapitola 06
Po proudu pluly nákladní lodě a vory. Proti proudu se zprvu táhlo koňmi po levém břehu, později nastoupily parníky.
Osobní parníky jezdily od roku 1841 — parník Bohemia každé čtyři dny.
Od roku 1885 fungovala řetězová paroplavba: lodě se přitahovaly po řetězu položeném přímo na dně Labe.
Po kanalizaci a regulaci řeky a stavbě jezů v letech 1903–1919 byla doprava kolem roku 1910 pravidelnější. Meziválečná osobní doprava měla ve Štětí vlastní zastávku.
V roce 2009 byla osobní plavba částečně obnovena lodí Porta Bohemica 1.
Obrazový meziblok
Výstavba štětské loděnice.
Kapitola 07
Dnešní Ostrov byl původně opravdovým ostrovem, oddělený od města úzkým ramenem Labe.
Rozkládaly se na něm štětské louky a přicházelo se sem po lávce. Výrazněji zalesněn byl až po roce 1878.
Při regulaci v letech 1908–1910 bylo rameno zasypáno hlušinou z výstavby jezu. Zemina se vozila zhruba čtyři kilometry úzkokolejnou drahou.
Kapitola 08
Na přelomu 19. a 20. století jezdili do Štětí výletníci a letní hosté. Zhruba deset domů nabízelo pokoje „letňákům“.
Na Ostrově stála obecní plovoucí vorová plovárna. Plavčík učil plavat pomocí bidla, na břehu byla převlékací kabina a altán s parketem.
V neděli hrál šraml, tančilo se, čepovalo se pivo a limonáda.
Ve městě fungovala i druhá, cukrovarská plovárna, školní hřiště, občas divadlo v přírodě a půjčovna loděk.
Kapitola 09
Původní hradlový jez sloužil od roku 1909 a na zimu se dva až tři dny ručně rozebíral.
Hladina pak klesla o dva až tři metry, tůně zamrzaly a vznikalo velké kluziště od přívozu kolem Štětí až do Počeplic. Sedláci z vypuštěných tůní vybírali bahno jako hnojivo.
V 70. letech nahradil hradlový jez nový elektrický sklápěcí jez a plavební komory se prodloužily ze 73 na 85 metrů.
Stabilní hladina ale během zhruba deseti let způsobila úhyn starého lužního porostu.
Kapitola 10
Rozvoj papíren SEPAP zásadně změnil dopravu ve Štětí a vytvořil potřebu kvalitního napojení na železnici na protějším břehu.
Most se stavěl na přelomu 60. a 70. let a dokončen byl v roce 1973. Investorem byl SEPAP, projekt zpracoval Chemoprojekt, generálním dodavatelem byla IPS Praha a podílely se Stavby silnic a železnic.
Hlavním účelem stavby byla železniční vlečka do papíren — proto má most společné železniční a silniční uspořádání. Jeho otevření ukončilo pravidelný provoz přívozu a zkrátilo cestu na Roudnici.
Během rekonstrukce mostu v letech 2019–2020 se do Štětí dočasně vrátil přívoz pro pěší a cyklisty.
Kapitola 11
Velká voda se do podoby nábřeží zapsala stejně silně jako kterákoli stavba.
Povodeň roku 1784 zasáhla 72 domů, kostel a faru; obyvatele zachraňoval přívozník Václav Šťastný. V roce 1845 stoupla voda asi o 45 cm výš než v roce 1784, v kostele stálo půl metru vody a 28 domů zůstalo neobyvatelných. Povodeň roku 1920 patřila k největším.
V roce 1945 dopadly do Labe před Koželužnou bomby a tlaková vlna vyrazila okna. Po válce lovili vojáci ryby granáty a pancéřovými pěstmi, pravý břeh byl plný opuštěné techniky.
V roce 1953 bombardovala armáda ledovou bariéru pod jezem a voda se dostala až na Husovo náměstí. V roce 1965 teklo přes nábřeží více než metr kalné vody.
Při povodni v roce 2002 dosáhla hladina 13. srpna 5,86 m nad normálem, 15. srpna kulminovala na 7,5 m a obchvat od Koželužny k mostu byl pod vodou.
Kapitola 12
V 90. letech přišla obnova travnatého Ostrova — cesty, lavičky, hřiště a sportoviště.
V jižní části vznikl areál veslařů. Od roku 2005 stojí na Ostrově skate rampa.
Nejsilnější zajímavosti v kostce
Pokračování
Loď „Marie“, chůze korytem Labe v roce 1842, zasypané rameno u Ostrova nebo bombardování ledové bariéry v roce 1953 — každé z těchto témat má vlastní příběh.